Běžel si na jaře Pečky za 35. Nebo máš snad korunku na Petříně. Tak to vítej v údolí Divoké Orlice. Tohle je manuál pro pražský Pepíky a Jindřišky z náplavky. 

Pokud přijedeš autem, místa na zaparkování je tu dost, před cukrárnou, před Pivovarem, u hřiště, račte si vybrat. Od vlaku to je případně příjemný rozklusání z kopce, pivovar/cukrárnu po pravé ruce si nech na potom.

Start je od Konzumu. Začínáme turistickou modrou. První čtvrtku po šotolině pořádně rozbal, ať se práší za kočárem, ať to turistům zpříjemníš. Ale nepřeběhni mostek, uhýbáš doleva a začínáš se trochu zahlcovat (to bude ta čtvrtka po třech minutách). Stoupáš hore k Hradu, modrá se klikatí, nastuduj pečlivě. Na chvilku se to rovná, "Ježíš pod křížem padá po druhé" na pravoboku, pak se to láme z kopce, asi na 5 vteřin, abys hned zase směr pravá do kopce. Zde měníme barvu na žlutou, ber to doleva k tur. odpočívadlu, to oběhni na levou ruku a pojď přes kořeny z kopce, per to tam, žádný zítra neexistuje, turisty házej loktem z kopce doprava. Ostrá pravá přes 5 schůdků na cestu a zase do plnejch. Bacha, po 100m vbíháš na území indiánů, ostře vlevo, našlapuj tiše, přes louku čekuj lavičku, měníme se na zelenou. Od ní k mostku, pravá na mostek, přes něj a zase pravá. Šotolina, široká a ono to netáhne, co? Nedivím se. Trochu stoupáme, rovnáme se a je to tady. Plácek, turistický přístřešek, ostře doprava. Modlivý důl. Jak příznačné. Než se vydrápeš nahoru, otčenáš odříkáš i když ho neumíš. Prostě hore, sakra hore, přes potok, a zase přes potok, zase potok, no pak už se to trochu dá běžet, dřevěná lávka na pravé ruce a bacha bláto a sakra to snad nemá konce. Když to skončí, přeskoč strom, proder se křovím ostře doprava a ticho, klid a mír. Měníme barvu, tak jako hřiště (žlutá až co cíle). Louka, nádherná. V dáli stromek, samotář. Blbý je, že je to k němu zase do kopce. Mein Gott. Ale ne takovýho, prudkýho. Právě, že běhavýho. Na dvanácet metrů měníme disciplínu. Kros, pravej, nefalšovanej, poctivej. Doufej, že bude pršet, to bude mít atmošku, jako nikdy. Jestli bude slunečno, uvaří se ti mozek. Jestli mlha, tak se ztratíš. Nech si chutnat. Per to po louce z posledních sil, prodej to. Vyhlížej vysílač, říkej mu třeba Spasitel. Tam to skoro skončí. Jsi u něj, hurá. Vypni mozek, Fast or Last, za Tondu. Padá to dolů šíleně, serpentýna, kousek a kolmice na lesáckou cestu, tam doleva, nepolevuj, po 100m ostrá vpravo a zase dolů, vypadá to, že už se ta hrana začíná rovna, když v tom bacha, pravá na pěšinu do křoví, strašná mrda, jestli zakopneš. A potom skok přes potok, tobě už slábne krok a žabí havěť v potoce, pohřební píseň skřehoce. Už vidíš asfaltku, na ní doprava a poslední čtvrtka. Vstávej, umrlče, hola hou, a podej mi sem tu živou! Bílá chaloupka, tak jako bílá košile, 50m od hlavní cesty, to ukončí. Ámen. Díky, že jste přijeli. 

Boty? To máš jedno. Klidně ty nový parkáče, když bude sucho. Naopak když mokro, nějakej grip by se hodil, hlavně z kopce. 

Petr

Doporučená výbava

Boty, dobré ponožky, šortky, triko, možná bunda a hodinky s gps. Nic víc nepotřebuješ. Tyhle hračky nám dávají největší smysl na tuto etapu.

Pokud se chceš dozvědět víc informací, klikni na obrázky...